úterý 11. června 2013

Jeden svět n°1

Je festival určený dokumentárním filmům o lidských právech. Zmínila jsem se o něm v jednom z minulých příspěvků (Šmejdi).

Díky němu mají diváci možnost shlédnout opravdu (ale OPRAVDU) netradiční snímky.

Mě osobně některé z nich velmi oslovily a jednotlivé příběhy bych tady ráda vyzdvihla.

Ze všech letos přihlášených dokumentů jsem si jich nakonec vybrala "pouze" 36.

A abych případné čtenáře nezahltila, rozdělím je do 6 příspěvků po 6 dokumentech ...
___________________________________________________________________________

1. Bez proudu
V době závěrečných zkoušek vyrážejí v Conakry, hlavním městě africké Guiney, stovky školáků a studentů každý večer na podivnou pouť: putují na mezinárodní letiště, na benzínku nebo do bohatších částí města. Tedy tam, kde je jisté, že najdou osvětlení, pod kterým by se mohli připravovat na zkoušky. Podobným těžkostem však čelí i jejich učitelé: každý den řeší, jak svou látkou zaujmout ve třídě, kde setí 100 vyčerpaných žáků, i jak se připravit bez světla na další školní den. Z 10 milionů obyvatel Guiney má přístup k elektrickému proudu jen každý pátý, mimo města téměř nikdo.

2. Bezpráví v Pákistánu
Vesničtí starší odsoudili třináctiletou Pákistánku Kainat podle kmenového práva k smrti. Byla totiž znásilněna skupinou sousedů na cestě ze školy. Kainat má však štěstí v neštěstí: plně se za ni postaví rodiče a odmítnou ji zabít. Pro dceru požadují spravedlnost a rozhodnou se vést soudní spor i přes nevýhodnou pozici, vyplývající z jejich chudoby a odporu proti tradici. Vlivná rodina těch, které Kainat ze znásilnění obviňuje, se obává společenských důsledků soudního řízení a podporuje tradiční řešení: zbavení poskvrněné oběti cti, práva na spravedlnost a nakonec i práva na život.

3. Čaj, nebo elektřina
Obyvatelé odlehlé vysokohorské vesničky Ifri v marockém pohoří Atlas žili donedávna stejně jako jejich předci před 100 lety. Na místo bez elektřiny, tekoucí vody a bez zpevnění přístupové cesty pronikala moderní civilizace jen velmi zvolna. Nyní se má vše změnit - Ifri čeká elektrifikace. Autoři snímku sledovali místní obyvatele po 3 roky, od první návštěvy zástupců energetické společnosti až po zakoupení první televize v Ifri. Působivé jsou zejména noční záběry, prozářené jen plameny ohně, u nějž se večer co večer schází celé rodiny. Avšak doširoka otevřené oči i ústa nejen dětí, ale i dospělých při prvních televizních reklamách v jejich životě naznačují, že brzy bude vše jinak.

4. Delete
Otec patnáctiletého Jurreho všechno zapomíná. Když jde do kuchyně pro chleba, přinese džus. Trpí totiž Alzheimerovou nemocí. Jurre ví, že se jeho stav už nikdy nezlepší a že nakonec zmizí z tátovy paměti i on sám. "Ukusuje to kousky vašich vzpomínek. Je to, jako když na klávesnici zmáčknete tlačítko delete," říká. Teď na to ale nechce myslet. Chce si s tátou užít společné chvíle a dělat jen zábavné věci. "Věci, které dřív dělal on pro mě, musím dělat teď já pro něj. Ale to je přece logický," vysvětluje.

5. Fenomén / Duševní komfort Jurije Petroviče /
Režisérovi Zdeňku N. Bričkovskému už před lety učarovala sibiřská tajga a lidé, kteří zde žijí. Hlavním hrdinou nejnovějšího snímku je sedmdesátiletý Jurij Petrovič, který žije na samotě, živí se převážně tím, co si sám vypěstuje, a je si sám sobě "carem". Dravý, hlučný a penězi omámený svět ve městech ho neláká, opustil ho a sám uprostřed tajgy nachází vnitřní rovnováhu. Ačkoli je nevěřící, svým způsobem života se blíží starověrcům, které režisér s kamerou také navštívil. Pro ty je důležité žít a vychovávat děti v souladu s vírou, stranou od "ďáblových nástrojů", jako jsou televize či rádio. Poetický snímek se zamýšlí nad vnitřní svobodou a životem v souladu s přírodou.

6. Chudoba cti netratí
Představte si, že po zaplacení nájmu vám na ostatní životní potřeby zbude 125 korun na den. A že z toho musíte kromě sebe zabezpečit i 4 malé děti. Režisérka Daniela Gábová nás seznamuje se třemi matkami samoživitelkami, které jsou lapeny v pasti chudoby. Všechny 3 ženy mají hluboko do kapsy, přesto ani jedna z nich neztrácí optimismus. Všechny jsou také odhodlány postarat se o své děti co nejlépe a materiální nedostatek se snaží vynahradit láskou.
_________________________________________________
Převzato a částečně pozměněno: Jedensvet.cz, Filmy A-Z

Žádné komentáře:

Okomentovat